Pro rozvoj našich dětí se snažíme dělat co nejvíce aktivit, které tomu pomáhají. Proto jsme se jako škola zapojili do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělání. Projekt byl zaměřen jednak na profesní rozvoj pedagogů v matematické a čtenářské gramotnosti a podporu extrakurikulárních rozvojových aktivit ZŠ. Chtěli jsme se zaměřit jak na děti na I. stupni ,  tak i na starší žáky.                   Pro mladší byly deskové hry velkou zábavou.

Bylo nás pět je skvělá kniha od Karla Poláčka. Nás sice pět nebylo, ale byli jsme skvělá partička. Patřili do ní 3 kluci a 3 děvčata, kteří se téměř pravidelně, každou středu od října do února setkávali v čtenářském klubu.

Staré rčení praví, že kniha je přítelem člověka. Měla by nám vyplnit volný čas, pobavit nás, rozesmutnit, zamyslet se nebo něco nového se dozvědět. Najít cestu ke knížce není jednoduché, ale my v klubu jsme ji určitě našli. Čtenářským slibem se všichni zavázali, jak se ke knihám chovat. Založili jsme čtenářské deníky, které určitě dětem zůstanou, jako vzpomínka na naše setkávání.

Náplní klubu nebyla jen tichá nebo hlasitá četba, ale také schopnost se vyjadřovat, naslouchat druhému, pracovat s různými druhy textů, výukovými programy a internetem, porozumět čtenému textu nebo hrát loutkové divadlo a hry. Díky klubu měli všichni možnost číst si v nově zakoupených dětských knížkách a zjistit o sobě spoustu nových věcí.

I.Vondrová – moc ráda jsem děti klubem provázela.

 

Žáci II. stupně pracovali s knihami s tématy vhodnými pro jejich věk, které si vybrali ve školní knihovničce. Nejen, že každý četl vybranou knihu doma, ale ve škole děvčata a chlapci četli jednu knihu společně.

V průběhu čtenářského klubu se žáci dozvěděli mnoho nových informací a naučili se i řadu různých činností , které byly spojené s dějem knihy. A protože se kniha jmenovala „ Detektivové“, naši čtenáři se naučili mnoho zajímavých činností, které musí ovládat policisté / identikit, otisky prstů, sádrové odlitky stop v terénu, práce s lupou, vyhledávání informací na internetu/. Abychom pouze nečetli, tak po přečtení některých kapitol se ze čtenářů stali detektivové, zloději i policisté a děj najednou neprobíhal jen v knize, ale i ve třídě nebo na chodbách.

Pro všechny z nás to byla velká zábava.  Všichni čtenáři i čtenářky byli spokojeni, třebaže pro některé z nich není čtení zdaleka nejoblíbenější činnost.

M. Zrůstová