Muzikoterapie – léčivá síla hudby

Hudba dokáže zázraky. Ovlivňuje člověka po celou dobu jeho života, doprovází jej od kolébky přes školní docházku, stmeluje vztahy, je zvláštním jazykem, jež spojuje lidi, kteří ji mají rádi. Hudba ovlivňuje vnímání, zesiluje prožívání, navozuje pocit pohody a bezpečí, zmírňuje svalové i emoční napětí, dokáže tišit bolest. A nejenom to. Je dokázáno, že pouhý poslech některých hudebních stylů aktivuje imunitní systém, který se stává odolnější vůči náporu bacilů. U pacientů léčených psychiatricky dokáže snížit medikaci.
Základní kámen – melodie
Není melodie bez vzájemného vztahu, vše je vzájemně propojeno. Jeden tón sám o sobě melodii nevytvoří, umístíme-li jej ale mezi ostatní tóny, vznikne melodie. Melodie – ať již zpívané či vyluzované na hudebním nástroji – zmírní emoční a duševní stres, který by jinak mohl vyvolat fyzické onemocnění. Melodie uleví stresu a zmírní bolest. Zcela přirozeně používají muzikoterapii maminky, které konejší plačící dítě tichým zpěvem či broukáním. Tiší-li maminky takto dítě, často jej také houpají. Houpavý pohyb navozuje princip rytmu a pomáhá zklidnit metabolismus dítěte. Tím, že matka dítěti zpívá, propojuje své energie s jeho (vzniká tak vzájemný vztah) a bolest či potíže jsou utišeny a vyváženy.
Jednou z velmi účinných terapeutických aktivit, které můžeme pravidelně provozovat, je broukání či zpívání jednoduchých melodií. Každá melodie se skládá z tónů, které na nás působí na mnoha úrovních. Je pouze zapotřebí, aby byly nenásilné a prosté. Žádná složitá intonace ani příliš dlouhé zpívání není třeba. K uspání dítěte také stačí jedna či dvě strofy nějaké ukolébavky. Melodie je jedním z nejideálnějších způsobů relaxace a prevence onemocnění.

Charakteristika hudby
Hudba má mnoho podob, je plná barev, tvarů i forem, stejně jako například malířství. A pokud ji propojíme s nějakým cvičením a zvolíme vhodnou techniku nebo přístup, máme po ruce účinnou  terapeutickou pomůcku, která člověka dokáže otevřít a zbavit ho spousty výše uvedených problémů. O muzikoterapii se dnes často mluví, ale praxe v naší přecivilizované společnosti je nevelká. Přirozený zpěv a hru na hudební nástroje jsme vyměnili za dokonalý zvuk nejnovějších přístrojů.
Úloha hudebních nástrojů při muzikoterapii
Hudební nástroje hrají nezastupitelnou roli v komunikaci ve skupině vzhledem k omezené schopnosti dětí verbalizovat (úvodní komunikace jemným zvukem chřestidel, hra na ticho a hru, dynamické stupňování hry, poznáváme své tělo: chřestíme u různých částí těla, orientace v prostoru atd…, hra na sóla: každý hraje na kytaru, bubínky a jiné nástroje svá dílčí sóla – prostor k seberealizaci, naslouchání ostatním).

Úrovně muzikoterapeutického působení

Muzikoterapie pracuje při podpoře celkového zdraví na třech, případně na čtyřech úrovních. Somatické, psychické, sociální a případně spirituální úrovni. Pokud jsou tyto složky v rovnováze a potřeby s nimi související naplněné, člověk se cítí zdravý a má pozitivní náhled na svůj život. Pokud se však některá z těchto složek dostane do nerovnováhy, přijdou bolesti, omezení v běžném pohybu, nespokojenost, smutek, stres, deprese, agrese, izolace od skupiny, případně ztráta smyslu života.
Muzikoterapie může v některých případech pomoci člověku nastolit rovnováhu nebo se s vlastní nerovnováhou lépe vyrovnat.
1. Somatická úroveň – tělesné prožívání, vliv na fyzické tělo.
Sem při praktické terapeutické práci můžeme zařadit práci s dechem, rozvoj motoriky, uvolňování napětí, spasmu, vytvoření očního kontaktu, koordinaci pohybu, koordinaci pohybu a hlasu, rozvoj nebo kompenzaci smyslů….
2. Psychická úroveň – emocionální prožívání, rozumové (kognitivní) schopnosti, volní vlastnosti
Na této úrovni terapeut pracuje s klientem na přijmutí, pochopení, vyrovnání se a případně transformaci emocí (vztek, strach, smutek), dále na rozvoji kognitivních schopností (procvičování paměti, zaměření pozornosti, komunikaci…), zvyšování sebehodnoty a přiměřeném projevení vlastní vůle.
3. Sociální úroveň – pochopení a porozumění skupině, začleňování do skupiny, vztahy ve skupině (třída, rodina…)
Na sociální úrovni muzikoterapeut pomáhá klientovi uvědomit si a pochopit své postoje, reakce, role a jednání vůči druhým lidem (vztah muž žena, matka dítě, učitel žák, podřízený nadřízený, šikana, vyčlenění z kolektivu, podřízenost ve vztazích…)
4. Spirituální úroveň – pochopení souvislostí, vědomý osobnostní růst
Zde terapeut pracuje s klientem na osobnostním růstu v kontextu s okolním světem a na pochopení souvislostí mezi klientem a během života.
Muzikoterapie na naší škole
Každých 14 dní v měsíci probíhá na naší škole hodina muzikoterapie. Většinou se spojí dvě třídy do jedné skupiny, abychom se pohodlně vešli a nebyl narušen tak důležitý kruh. Hodiny vedou Pavel a Alžběta. Tento čas je rozdělen na část aktivní a receptivní. V první části se soustředíme na přivítání, stmelení a propojení všech zúčastněných, přičemž každý z dětí má možnost jak vlastního projevu, tak i poslechu druhých.V této části Betty i Pavel využívají při terapii africké bubny, djamba, různé zvonečky a klapačky, z dechových fujarky a různé píšťaly, dále např. dešťovou hůl, chřestidla, claves, rolničky, nově je to gong. Děti si můžou vše aktivně vyzkoušet a užít si potěšení ze hry. Ve druhé – receptivní fázi jsou děti polohovány do vaků a mají možnost zaposlouchat se do rozličných zvuků tibetských misek, zvonkohry, africké flétny. Vytváří se klidná a příjemná atmosféra důvěry a tak důležitý pocit bezpečí, nechává se prostor pro svobodné prožívání a vnímání jak hudby, tak i ticha. V závěru hodiny Alžběta obejde všechny děti a dotykem nebo pohlazením se s nimi rozloučí.
Vliv pozitivně laděné hudby je nesporný a mám dojem, že stále nedoceněný. A je-li hudba provozovaná tak, že vychází ze srdce člověka, je hluboce léčivá. Nezáleží pak už tolik, jestli jde o lidovou píseň, americké gospely nebo Bachova oratoria.
Dana Dědičová